Román pro ženy: svěží komedie Báječného léta

Román pro ženy: svěží komedie Báječného léta

Po Shakespearovských slavnostech nabízí Praha další divadelní festival. Je jím Báječné léto s Michalem Vieweghem a vzhledem k tomu, že se hraje výhradně na jevišti Švandova divadla, nemusíte se bát, že bude zrušeno kvůli špatnému počasí. Letos se můžete přijít podívat například na Román pro ženy, který slibuje příjemnou letní podívanou.

 

Koncem letošního června začala smíchovská scéna premiérově uvádět divadelní adaptace vieweghových románů. Báječné léto, jak je nový divadelní festival pojmenován, nabízí letos dvě inscenace, a sice Román pro ženy a Biomanželku. První zmiňované dílko bylo jasnou volbou, protože své příznivce si dostalo natolik, že se dočkalo i filmového zpracování, které se těší u diváků velké oblibě. Švandovo divadlo ho připravilo ve spolupráci s filmovou společností IN FILM.

 

Divadelní adaptace jednoho z nejúspěšnějších děl Michala Viewegha se ujal dramatik Dodo Gombár a s ním dramaturgyně Martina Kinská. Nutno podotknout, že si s dramaturgickou stránkou „Švanďák“ dost pohrál. Několik pasáží o dost zkrátili, navíc mezi ně vsadili delší pauzy, což působilo občas chaoticky. Některé postavy byly seškrtnuty – např. s rolí babičky či s některými milenci Laury se na jevišti určitě neuvidíte. Nicméně o Lauřiných vyvolených se mluví velmi často. Naopak velký prostor dostal Richard Kabíček zvaný Rickie, který na začátku příběhu s hlavní hrdinkou chodí. Nemalou úlohu dostal i soused Žemla, jemuž byly připsány některé z výroků babičky, jako je třeba oblíbená otázka: „Jestli pak už máš, Lauro, nějakého chlapce?“. V jiném se divadelní zpracování od filmového neliší. Nicméně více se podobá knižní podoba, už třeba proto, že ústřední dvojice vyráží do Chorvatska namísto dovolené na lyžích.

 

Laura jako vystřižená z filmu

 

Do rolí obsadil režisér Daniel Hrbek zajímavá herecká jména. Hlavní úlohu svěřil Markétě Stehlíkové, jež ztvárňuje dvaadvacetiletou Lauru, která prožívá nejedno milostné dobrodružství. Stehlíková byla z hereckého obsazení nejvýraznější. Nenápadně však připomínala (především mluveným projevem, nicméně i vzhledově jsou si podobné) představitelku filmového zpracování Zuzanu Kanócz. Příjemným vystupováním tak představila mladou dámu toužící po lásce. Tu nenalézá u přítele Rickieho, který byl svěřen Janu Jankovskému. Tato postava nabírá v divadelní adaptaci mnohem svižnější ráz než ve filmu a knize. Její představitel ji uchopil jako mladého muže, který kromě toho, že je poblázněn značkami mobilních telefonů, chová se jako „střeštěný puberťák“. Bylo vidět, že si ho Jankovský zahrál s chutí, ale někdy do něj vložil herectví až moc.

 

Hereckou podívanou bychom si zřejmě měli slibovat od Jiřího Langmajera a Ljuby Krbové. Oba se rolí zhostili po svém, nicméně Marka Vašuta jako Pažouta a Simonu Stašovou coby Janu nepřekonali. Nejvíce ovací si zasloužila Barbora Poláková coby s muži nespokojená Ingrid. Svým výrokem „Všechny chlapy by měli vykastrovat“ si zasloužila od diváků zasloužilý potlesk. Tato role byla největší změnou ve Vieweghově příběhu. Na rozdíl od filmové Ingrid (Ladislavy Něrgešové), jež působila občas dost tvrdě a hlavně žensky, ji Poláková ztvárnila jako mladou a nevyléčitelně naivní slečnu, která marně hledá lásku.

 

Působivá hudební vložka

 

Prostorné jeviště Švandova divadla se proměnilo v útulný příbytek Laury a její matky, a tak to zůstává po celou dobu představení. V jeho pozadí se odehrávají i radovánky z dovolené, ale také návštěva baru. Do toho je zasazeno plátno, na kterém si můžeme přečíst Oliverovy milostné dopisy adresované Lauře. Vše je skvěle doplněné příjemnou hudbou, kterou známe z filmového zpracování. Výborným oživením je také moderní píseň od zpěvačky Pink, která plní hudební vložku jedné z pasáží.

 

Divadelní inscenace působí svěže a mladistvě. U takového díla, jako je Román pro ženy, se nezbavíme pocitu srovnávání jak s filmem, tak s knižní podobou. A za nimi právě divadelní pojetí pokulhává. Vezmeme-li ho ale jako samostatný projekt, je to zajímavé oživení letních večerů a příjemná podívaná.

 

Román pro ženy můžete vídat na jevišti Švandova divadla do 9. září 2011.

 

Text: Michaela Rochovanská

Foto: Švandovodivadlo.cz